Ostružná

O obci

Historie

Klíčem k vysvětlení českého jména obce je její německý název. Ten však původně zněl Spaarrenhau ve významu místo, kde se kácely klády. Z původního názvu vzniklo nářeční Spornhau (Sporn- ve významu ostruha) a jeho překladem koncem 19. století dnešní Ostružná. Částí Ostružné je osada a katastrální obec Petříkov (německy Peterswald), které dal jméno její zakladatel Hanuš Petřvaldský. Zatímco Ostružná měla ve znaku na pečeti dva kopáče přeložené křížem, na petříkovské pečetí byla radlice.

V roce 1960 byla k Ostružné připojena osada Ramzová. Katastrální výměra se tím rozšířila na 2508 hektarů a v roce 1991 v tomto areálu žilo 1 123 osob ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 až 1990 byla Ostružná s osadami formálně připojena k Branné. Bez Ramzové měl katastr obce rozlohu 2443 hektary, z nichž 1820 připadalo na katastrální území Ostružné a 623 na katastrální území Petříkova. Osou je údolí Černého potoka s prameny pod Smrkem (1125 m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120 m) v severní části petříkovského katastru při státní hranici s Polskem. Proti toku Černého potoka směřuje železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně od Ostružné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní část katastru Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m) pramení řeka Branná. Střední nadmořská výška Ostružné je 694 m.

Počet obyvatel Ostružné se od poloviny 19. století neustále snižoval. V roce 1869 zde žilo 869 obyvatel, do roku 1900 se jejich počet snížil na 791 ve 144 domech (v Ostružné 105 domů a 584 obyvatel, v Petříkově 39 domů a 207 obyvatel). Až na jednoho se tehdy všichni hlásili k německé obcovací řeči. Avšak postupně se zde po roce 1918, zejména zásluhou železničních zaměstnanců, vytvořila česká menšina (v roce 1930 bylo ze 708 obyvatel 51 Čechů). Výměna obyvatel po druhé světové válce vedla do roku 1950 k poklesu na 357 obyvatel ve 132 domech (v Ostružné 314 obyvatel a 94 domů, v Petříkově 43 obyvatel a 38 domů). Při posledním sčítání V roce 1991 bylo v Ostružné zjištěno 97 osob ve 28 domech, v Petříkově jen 16 osob v pěti trvale obydlených domech.

Ostružná byla založena kolštejnskou vrchností v roce 1561. Podle lánového rejstříku zde roku 1677 hospodařilo již 41 usedlíků. Ti si v roce 1794 postavili kostel Tří králů a o rok později při něm byla obnovena fara, zaniklá v 16. století. Školní vyučování v soukromých domech začalo v 18. století, budova školy byla postavena v roce 1800. V roce 1834 měla Ostružná 98 domů a 627 obyvatel. Petříkov byl založen v roce 1617 a podle lánového rejstříku hospodařilo v osadě v roce 1677 12 zahradníků. Do roku 1834 se rozrostla na 32 domů s 202 obyvateli. Po roce 1848 byly obě vesnice připojeny k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. V Petříkově se začala rozvíjet těžba pyritu (zanikla po první světové válce) a tuhy (s přestávkami pokračovala i v meziválečném období). Ve druhé polovině 19. století zde pracovala jediná výrobna zinkových barev v tehdejším Rakousko-Uhersku. Zdejší rozlehlé lesy byly majetkem kolštejnského velkostatku a v meziválečném období pečoval státní revír o 900 hektarů lesa. Jeho bohatství bylo částečně zpracováváno na pile a výrobnou kartáčových destiček. Mezi dvěma válkami pracovaly v Ostružné také dva mlýny. Pro její rozvoj bylo důležité zřízení železniční stanice na trati z Hanušovic do Frývaldova v roce 1888. V roce 1854 začalo školní vyučování v soukromých domech v Petříkově a v roce 1915 zde byla postavena školní budova. K německým školám v obou vesnicích přibyly po roce 1918 české menšinové školy, ale po roce 1938 byly uzavřeny. Politickému životu v obci dominovaly německá křesťanskosociální a agrární strana, které si své postaveni udržely i před druhou světovou válkou.
Po roce 1945 se hospodářsky málo atraktivní obec začala vylidňovat. Na zemědělské půdě od roku 1949 hospodařil staroměstský státní statek. Na druhé straně se v místě zvyšoval turistický ruch a Ramzová (zvláště po vybudování lanovky na Šerák), ale i Petříkov, se staly oblíbenými turistickými a zejména lyžařskými středisky.